Colorfull world of basketball 19.

29. července 2014 v 12:57 | Peťa-chan |  Colorful world of basketball
Na diel som trocha zabudla, aj keď ho Neko dokončila už pred pár dňami, tak sa ospravedlňujem. ...Som rada, že sa Kuroko s Kagamim udobrili a tak tu máte diel plný spokojnosti n_n


Celý tým viděl, že to mezi Kagamim a Kurokem skřípalo. Nebo spíš bylo úplné ticho. Nemluvili spolu. Kuroko by rád Kagamiho utěšil. Ale věděl, že nic z toho, co by mu řeklo, by mu nepomohlo. Spíš naopak by to skornčilo hádkou. A Kagami přemýšlel. Bylo mu na nic z poslední porážky a ještě hůř z toho, že nebyl teď schopný hrát. Trápil se i kvůli tomu, co se dělo a hlavně nedělo mezi ním a Kurokem. Jak rád by jej po tak dlouhé době. Stýskalo se mu. Ale nevěděl, co mu říct. Nechtěl mu nijak ublížit. A styděl se za sebe. Zklamal, i když se tak moc snažil. Nevěděl, za jak dlouho se mu vůbec bude moci podívat do očí.
Kuroko buď trávil čas dalším tréninkem nebo se svým drahým psíkem, který mu byl velkou oporou, i když jeho tvář byla němá. A to co se stalo na hřišti mezi jím, Kagamim a Aominem..... trápilo jej to hodně. Chtěl se zlepšit. Přece jen slíbil Kagamimu, že za ním bude stát a společně generaci zázraků porazí.
"Hodný, chlapec, hodný...." ozval se hlas kohosi neznámého, kdo si hrál s číslem dva, hladil jej po bříšku a usmíval se. Kuroko se na něj ohlédl. Spatřil vysokého hnědovlasého mladíka, který zřejmě patřil k nim.
"Nemyslíš, že vypadá jako ty?" optal se jej s úsměvem na tváři. "A slyšel jsem, že nejsi moc dobrý ve skórování na koš...." řekl po chvíli. Kuroko se zamračil. "Ale víš co? Mám rád tvůj basketbal. Nejsi špatný, ale jsi velice nezkušený. To je všechno." mluvil k němu upřímě. Nebyl nijak zlý.Viděl v něm velký potenciál. Ano Teppei už od pohledu působil divně. Ale byl to hodný kluk. A jeho zásluhou bylo to, že Hyuga začal hrát basketbal za Seirin.
"Kdopak jsi?" optal se trochu zaraženě Kuroko.
"Jsem Kyoshi Teppei." odpověděl. Byl to chlapec, díky kterému vnikl tým Seirin. A teď tu stál v tělocvičně před Kurokem jedním z generace zázraků.
"Ty jsi Kyoshi-san?" zamrkal modrovlásek stála zaujatě jej pozorujíc. Na to mu Kyoshivysvětlil, co znamená jeho jméno, které k němu docela sedělo.
"Ummm chtěl si něco?" zeptal se Kuroko. Moc nechápal, proč se tam zrovna objevil.
"Jsi zajímavý." usmál se Kyoshi. Viděl, že Kuroko je jeden z těch nadaných hráčů, který je své zálibě z celého srdce oddán, i když nějaké mezery měl. Věděl o Kurokově jisté specializaci na jeho "magické" přihrávky.
Nechal Kuroka, aby mu přihrál. Pak se rozdribloval a zamířil ke koši. Hned na to se chystal skŕovat, zatím co mluvil o Kurokových schopnostech a omezeních. Jenže jeho střela minula koš. Pravda, on sám za tu dobu, co nestál na hřišti, vyšel docela ze cviku. Věděl, že to musí napravit a taky- Když se tak koukal na Kuroka, viděl, že i on potřeboval pořádně potrénovat a možná i pomoci.

Ozvalo se zvonění telefonu. Natáhl k němu ruku a telefon zvedl.
"Haló, kdo je tam?" optal se.
"Kagami, jsou tvoje nohy v pořádku?" optal se jej starostlivě Hyuga.
"Jo...." odpověděl.
"Můžeš mi říct, kdy budeš moci začít hrát?" měl o Kagamiho velkou starost, ale musel se pomalu vrátit do hry. Potřebovali ho.
"Nohy ještě pořád léčím. Ale vrátím se tak za týden.... Měj se..." zavěsil. Možná více než zregenerovat nohy, potřeboval si pročistit hlavu. Neměl náladu na dlouhé rozhovory. Nebylo mu zrovna dvakrát nejlépe. Probíral se stále tím, co se stalo. Přemýšlel nad tím, co řekl naposledy Kurokovi. Velmi jej to mrzelo. Chtěl jej vidět. Ta pauza pro něj byla až moc dlouhá. A možná víc než ji potřeboval právě to být s ním. S povzdechem se podíval na fotku Kuroka, kterou měl v rámečku na nočním stolku.
"Promiň Kuroko.... Mrzí mě to...." řekl a sklopil pohled k zemi.

"Stále zůstáváme studenty střední školy. Věřím v to, že ještě více dokážeš rozvinout svůj potenciál. Ach pořád mluvím sám se sebou......" pousmál se. "Uvidíme se další týden Kuroko-kun..." mávnul na něj na rozloučenou a dal se k odchodu.
"Omluv mě, ale...." ozval se Kuroko.
"Hmmm?" zastavil se hnědovlásek. A pak se najednou ozvalo křupnutí. Kyoshi pod sebou měl rozsypané křupky, které si koupil. Ach jaká to byla tragédie! Kuroko na něj koukal s číslem dva. Ten jen s tím svým psím němým úsměvem vrtěl chvostíkem.

"Ahoj....." ozval se Kagami, který ve svém černém sexy tílku vešel do tělocvičny. Kuroko se otočil. Uviděl jej opravdu po dlouhé době. Koukal na něj. Zrovna se vítal s ostatními spoluhráči.
"Dělali jsme si o tebe starosti...." mluvili k němu velmi nadšení, že je opět mezi nimi.
"Kagami ty batarde!" ozval se rozčilený Hyuga, který jej zprdenul a na to se mu Kagami omluvil se sklopenou hlavou.
"Jestli se chceš omlouvat, tak by si měl začít na prvním místě u někoho jiného...." no hlavní bylo, aby se s Kurokem udobřili, jelikož věděl, že jejich vztah je důležitý jak pro ně tak i pro jejich tým, pro které byli velkou oporou. Pak se na hřišti objevil Kyoshi.
"Hej začněme se cvičením." řekl s úsměvem a velice natešený, že si opět zahraje se svým týmem.
"Jsme rádi, že tě vidíme Kyoshi...."přivítali jej chlapci s ne úplně nadšenými výrazy. A ani Riko se moc netvářila. Velice "mile" jej přivítal i Hyuga, který s ním na místě začal třást. A pak se těm, kteří jej neznali, řádně představil se vším všudy. Chlapci na něj s úžasem hleděli. Co víc říct? Byl to kus chlapa a vypadal opravdu silý. Byl to ten, kdo založil basket jako takový na střední škole Seirin.
"Teppei, jsi si opravdu jistý, že jsi v pořádku?" optala se jej Riko.
"Ano, jsem kompletně zdravý." byl rád, že se z toho konečně dostal. Sedět pořád na zadku a myslet na jeho zraněné nohy jej moc nebavilo. "No a co jsem byl v nemocnici, vypadl jsem docela ze cviku, takže buďte chvíli trpělivý, než se zase dostanu do hry." věděl, že to potrvá, ale byl odhodlaný dát do toho vše, co mohl.
"A naučil si se něco?" optal se Izuki.
"Ano, hrát karty." usmál se. A tak se společně řivítali. Chvíli na to se pustili do tréninku tedy spíš do takového lehčího rozcvičení. Kagami se do toho dal se vší vervou. Jenže místo toho, aby zaskóroval, jak se má, udělal faul a dva kluci skončili na zadečcích. Reiko jej raději vypískala. Takhle hrát nemohl. A tak rudovlásek naštvaně odešel pryč. Kurokovi se tohle taky moc nezdálo. Měl o něj strach.
Pak mu Kyoshi navrhl, aby si spolu zahráli jeden na jednoho. Chtěl vědět, co v tom rusovlasém zuřivém tygříkovi je.

"Otsuba-san? Kdo je v týmu Seirin číslo 7?" optal se právě příchozí Kazunari. Byl na něj zvědavý, ale nevěděl, kdo to je. Mezi kluky ze Seirin jej neviděl. Dozvěděl se o tom, že je to silný hráč, který byl v čele Seirin minulý rok, ale pak musel odejít ze zdravotních důvodů. A pak se otočil ke svému zelenovlasému příteli, který pořád a neustále už nějakou dobu střílel na koš a že míčů pod ním bylo na desítky.
"Shin-chan...." upustil časopis, který měl v ruce. Pomalu přišel k němu. Zezadu jej objal okolo pasu a políbil na ouško. Midorima jej znal a kdysi s ním hrál. Věděl, že je docela jiný než Kagami nebo Kuroko. Jenže o něm už se Kazunari dál nechtěl bavit, když měl u sebe svého miláčka. Svými nezbednými packami vklouzl pomalu nenápadně pod jeho tričko. Pohladil Midorimu po jeho krásné vypracované hrudi i bříšku. To už zelenovlásek upustil míč. Přetočil se ke Kazunarimu, aby mu mohl být čelem. Přitáhl si jej zpárky k sobě a vpil se do jeho rtíků. Bylo jasné, že jeho trénik pro tento den skončil. Byla tu jiná aktivita, které se chtěl on i jeho milenec věnovat. Povalil Kazunariho na zem. Vyhrnul mu tričko. Polibky zahrnoval jeho bříško. Dlaní zaplul pod jeho kraťasy i spodní prádlo a pokračoval by mnohem mnohem dál, kdyby je nevyrušil Otsuba s tím, ať vypadnou a ty svoje prasárničky si jdou dělat jinam než, aby si to rozdali přímo uprostřed tělocvičny. Ach jaké to bylo kruté vyrušení.

Kyoshi ten se předvedl na hřišti. Ukázal Kagamimu, jak je silný a rychlý. Sám sobě se divil, jak mu to jde, přestože tak dlouho nehrál. Oba vzájemně poznali, jak jsou oba silní. Byli v celkem dost dobré kondici po té, co si pořádně odpočali. Pak s tréninkem skončili. Kagami odešel z tělocvičny.
Kuroko po chvíli, co se Teppei rozplýval nad tím, jak je Kagami silný a pak dostal od Riko po hlavě, vytratil. Nemohl Kagamiho nechat jen tak odejít. Teď už ne. Nechtěl se mu vnucovat. Ale bylo potřeba si promluvit o tom, co bude dál.... mezi nimi. Běžel za ním. Zastihl jej pře de dveřmi s klíčemi v ruce.
"Kagami...." chytil jej za rameno.
"K...Kuroko..." zarazil se Kagami. "Co tu děláš?" otočil se k němu.
"Já..... potřebuji si s tebou promluvit..... Možná na to ještě není vhodná chvíle, ale já prostě nemůžu. Vím, že tě něco trápí.... Chci se o tvé starosti dělit.... a moc si mi chyběl Kagami...." neodvážil se mu chvíli ani podívat do očí. Ruce pevně tiskl v pěstičky. Pak se ale odhodlal. Pohlédl na Kagamiho. V očích se mu třpytily slzy. Byl šťastný, že je opět s ním, ale zároveň se velmi trápil. A bál se o Kagamiho a jejich vztah. Dál neváhal. Pevně jej objal okolo krku a políbil rusovláska na rty. Uvědomili si, že přesně to celou tu dlouhou dobu potřebovali. Polibek nejprve velice něžný se proměnil ve velmi vášnivý. A pak, když se od sebe odtáhli, si Kagami vzal svého miláčka do náruče. Společně s ním šel do svého bytu. A bylo jasné, že Kuroko už se ten den domů nejspíše nedostane a noc stráví u svého přítele.
Sice se až tak nic intimního nedělo, ale aspoň měli příležitost si vše vyjasnit, ukázat si, že jejich city stále ještě nevychladli a mají se pořád rádi. Byli skěvělým párem a mohli se na sebe spolehnout jak v tom dobrém tak i v tom zlém. No a přece jen spát na jedné posteli ve vzájemném obětí nebylo až tak špané. Mimo to Kagami slíbil Kurokovi, že si to společně vynahradí tedy hlavně Kagami svému miláčkovi Kurokovi měl co vynahrazovat.



Kyoshi ten odcházel po tréninku ruku v ruce společně s Hyugou, se kterým už nějakou dobu chodil. Ale nikdo z týmu to nevěděl. Nechtěli se o tom moc šířit. A teď po tak dlouhé době si chtěli zase jednou udělat velice pěkný večer po tak dlouhé době. A s jeho příchodem se ve vzduchu vznášel úplně nový začátek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Tvoj obľúbený anime hrdina?

Naruto 26.7% (93)
Ichigo 12.1% (42)
L 13.2% (46)
Niekto z One Piece 8.9% (31)
Niekto iný 27.6% (96)
Hrdinu nemám 11.5% (40)

Komentáře

1 Midori-senpai Midori-senpai | 29. července 2014 v 15:40 | Reagovat

Je to naprosto úžasné jako vždycky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama